V přílohách najdete nové údaje z ČSÚ k počtům zaměstnanců a subjektům v oblasti SBS. poctySBS30062015a predpoklad-obrat2015-30062015  

ANALÝZA K MINIMÁLNÍM MZDOVÝM NÁKLADŮM od 01.01.2015 Od 1.ledna 2015 došlo ke zvýšení nejnižších úrovní minimálních zaručených mezd. Zvýšení je stanoveno nařízením vlády č. 204/2014 Sb., kterým se novelizuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb.   Protože mediální monitoring tohoto aktu se orientoval pouze na zvýšení tzv. minimální mzdy, která je shodná s prvním „stupněm“ minimální zaručené mzdy, dovolujeme si uvést první čtyři stupně minimální zaručené mzdy s ohledem na jejich navýšení:   2014 2015 2015-2014 stupeň měsíční hodin 40 hodin37,5 měsíční hodin 40 hodin37,5 nárůst o měsíčně 1. 8 500 Kč 50,60 Kč 54 Kč 9 200 Kč 55 Kč 58,70 Kč 700 Kč 2. 9 400 Kč 55,90 Kč 59,60 Kč 10 200 Kč 60,70 Kč 64,80 Kč 800 Kč 3. 10 400 Kč 61,70 Kč 65,80 Kč 11 200 Kč 67 Kč 71,50 Kč 800 Kč 4. 11 400 Kč 68,10 Kč 72,60 Kč 12 400 Kč 74 Kč 78,90 Kč 1 000 Kč Valná většina činností v oblasti ostrahy majetku a osob fyzické ostrahy objektů je zařazena do 2. stupně minimální zaručené mzdy. Protože tento typ služby je provozován většinou v nepřetržitém, nebo třísměnném provozu, je hodinová mzda od 01. 01. 2015 stanovena při 37, 5 hodinovém pracovním týdnu na 64, 80 Kč. Příloha č. 1. zachycuje výpočet výše minimálního mzdového nákladu na hodinu práce strážného při dvou typických systémech fyzické ostrahy objektu:a) 24 hodin denně po dobu celého měsíce;b) ostraha v mimopracovní době tj. pondělí-pátek od 16:00 hodin do 08:00 hodin druhého dne; svátky a sobota a neděle … Když budeme v analýze pokračovat, zjistíme, že základní minimální mzdový náklad se v našem případě zvyšuje o 9 % tj. o 7 Kč za hodinu včetně zákonných odvodů.Tab.2 POZNÁMKY: Tabulka č. 2 navazuje na Tab.1 Celá analýza se zaobírá pouze minimálním mzdovým nákladem a jeho navýšením. Neřeší tak žádné další personální náklady, které je zaměstnavatel povinen zajistit, nebo ostatní náklady spojené s poskytovanými službami. V Praze, dne 20. listopadu 2014  Mgr. Radek Zapletaltajemník Sken ke stažení zde: Analýza k minimálním mzdovým nákladům 2015-2014 nárůst měsíčně o navýšení s odvodem procentuální zvýšení nákladu na hodinu-reálné navýšení 700 Kč 938 Kč 9   6 Kč 800 Kč 1 072 Kč 9   7 Kč 800 Kč 1 072 Kč 9   7 Kč 1 000 Kč 1 340 Kč 9   8...

Svaz průmyslu a dopravy ČR, jehož jsme členy, zveřejnil článek k tematice, kterou se intenzivně zabýváme. Doporučujeme přečíst si ho. http://www.spcr.cz/pro-media/tiskove-zpravy/8355-zamestnavatele-odmitli-skokove-zvyseni-minimalni-mzdy  

Vedení MPSV a vláda ČR si vytýčilo několik cílů, které se snaží prosazovat bez ohledu na reálnou situaci nebo podstatné souvislosti a dopady. Jedním z cílů je snaha navyšovat sazby minimálních zaručených mezd. Na rozdíl od vládních politiků a odborářů (a mnohých novinářů) hovoříme v množném čísle, protože v ČR nemáme jednu minimální mzdu, ale 8 stupňů minimální zaručené mzdy, kdy pracovní činnosti jsou do těchto stupňů zařazovány podle složitosti. (viz nařízení vlády č. 567/2006 Sb. v platném znění). Navýšení a dopady do cen služeb jsme rozebírali v  dokumentu „Analýza k minimálním mzdovým nákladům od 1. 1. 2015“. Teď bychom se podívali na tuto problematiku v souvislosti s vývojem zaměstnanosti v oblasti SBS. Zároveň s tímto příspěvkem zveřejňujeme doplněnou statistickou řadu počtu zaměstnanců v oblasti SBS a počtu vydaných koncesních listin pro oblast SBS. Díky tomu, že tuto řadu doplňujeme od 31. 12. 2009 v půlročních intervalech. Máme k dispozici ucelenou řadu uvedených parametrů od počátku tzv. „ekonomické krize“. První zajímavý údaj můžeme spatřit v tom, že uprostřed „ekonomické krize“ tj. k 31. 12. 2011 byl počet pracovníků 56 711 tedy o 3 438 zaměstnanců více než na počátku. Od tohoto data však začíná pokles počtu zaměstnanců a to výrazně o 2 – 3 tisíce zaměstnanců za rok až na konečných 47 485 osob k 31. 12. 2014. Pokles mezi 31. 12. 2009 a 31. 12. 2014 činí 5 918 zaměstnanců. (Pokles oproti vrcholu k datu 31. 12. 2011 činí 8 858 zaměstnanců). Jenom mezi daty 30. 06. 2013 a 31. 12. 2014 došlo k poklesu o 4 420 zaměstnanců. Vzniká zde proto otázka. Proč dochází v oblasti SBS k tak razantnímu ročnímu poklesu? Je možno vysledovat v oblasti SBS jevy, které by bylo možno vztáhnout k tomuto poklesu, který s ohledem na ekonomické oživění není „logický“? V prvé řadě je potřeba vyslovit tezi, že od cca. roku 2009/2010 můžeme zaznamenat razantní nástup společností, které zaměstnávají více než 50% osob se zdravotním postižením a na jejich zaměstnávání čerpají dotaci (8000 – 10 000 Kč na osobu měsíčně plus další výhody) a soutěží tak o co nejnižší cenu ve veřejné zakázce. Jako jeden z mnohých můžeme uvést jako příklad ostrahu úřadu vlády, kdy cena byla v roce 2010 58 Kč bez DPH/hod., aby následně v roce 2013 poklesla na 46,84 Kč bez DPH/hod. Státní úřad inspekce práce, který má za úkol kontrolovat subjekty, zda dodržují pracovněprávní povinnosti, povinnosti na úseku BOZP a zda nerealizují nelegální zaměstnávání, byl v témže roce střežen za cenu 82,50 Kč bez DPH/ hod. I když vliv na situaci v oblasti SBS tato skutečnost jistě má, nevysvětluje to pokles zaměstnanců jako celek, protože i tito zaměstnanci by měli být uváděni v celkovém počtu zaměstnanců. Pokusili jsme se zachytit pokles počtu zaměstnanců mezi 30. 06. 2013 a 31. 12. 2014 z jiného úhlu. V roce 2013 v prvém pololetí došlo k nabytí účinnosti předpisů platných pro oblast Pracovně lékařských služeb (PLS) a zvýšení nákladů v této oblasti...

Trh SBS se evidentně ještě nevzpamatoval z prudkého poklesu loňského roku. Je otázkou, jaké dopady na něj bude mít opětovné zvýšení minimálních mzdových stupňů od 01.01.2015. Počty SBS...

K návrhu zákona o soukromé bezpečnostní činnosti a o změně některých zákonů V deníku Právo v pátek 26. 09. 2014 a i v dalších médiích se objevily zprávy, informace a hodnocení nového zákona, který v případě přijetí parlamentem bude regulovat soukromé bezpečnostní činnosti. Tj. činnosti v oblasti ochrany osob a majetku, činnosti soukromých detektivů, převozy hotovosti, cenin a cenných předmětů v hodnotě převyšující 5 000 000 Kč, technické služby k ochraně osob a majetku, bezpečnostní poradenství. Je nutno konstatovat, že články, které se touto problematikou zaobíraly (a zřejmě i další, které budou), přistupují k tomuto zákonu s minimální znalostí problematiky, stejně jako i s minimální znalostí procesu přípravy tohoto zákona, který je intenzivně připravován od roku 2009. Díky této neznalosti nebo nepochopení se přístup autorů článků rozkládá mezi dvěma extrémy – od bulvárně skandálních výrazů (používání slov jako „špiclování“ atp.) až po snahu o seriózní pochopení, které však bez znalosti souvislosti s další legislativou sklouzává do mnoha nepřesností či zkreslení. Z tohoto důvodu si dovolujeme předložit tuto krátkou analýzu. Význam zákona spočívá ve skutečnosti, že po 25ti letech od změny podmínek v ČR nejen společenských, ale hlavně i v oblasti právního postavení občana a vztahu občan-stát, dojde k legislativnímu ukotvení předmětu podnikání v oblasti soukromé bezpečnosti, tj. popsání toho, co mohou vykonávat, jaké jsou podmínky jejich vzniku a vymáhání těchto podmínek způsobem, který odpovídá závažnosti realizované činnosti.[1]. Tedy obor existující de facto bude existovat i de jure. Dochází k definování základního standardu v oblasti bezúhonnosti, spolehlivosti, zdravotní způsobilosti zaměstnanců a podnikatelů. Stejně tak dochází k vyjasnění, jaký je vztah mezi informacemi získanými v rámci činnosti soukromých bezpečnostních subjektů a jejich klientů. Díky svému obsahu zákon umožní další kroky v kultivaci trhu v oblasti soukromé bezpečnosti a i jejich zaměstnanců. Existence zákona umožní kvalitativně jiný přístup k požadavkům subjektů trhu soukromé bezpečnostní činnosti, k zákonům v oblasti zaměstnanosti, ochrany hospodářské soutěže, záchranných systémů. Situace na trhu soukromých bezpečnostních činností a situace zaměstnanců v tomto oboru je tak špatná, že jen změny v dalších zákonech, které budou navazovat na zde uváděný zákon, mohou přinést zlepšení podmínek nebo jejich přiblížení dalším oblastem podnikání a zaměstnávání v ČR. (Odměňování, organizace práce, sociální jistoty, …). Zákon definuje hranici pro činnost v oblasti soukromé bezpečnosti tak, aby byla omezena možnost obcházení jeho ustanovení (tak jako se tomu děje již dnes v případě živnostenského zákona) tím, že subjekty reálně vykonávají soukromou bezpečnostní činnost – i pro vlastní potřebu – ale nevlastní potřebná živnostenská oprávnění, nedisponují potřebnými zaměstnanci s určenou bezúhonností, spolehlivostí, zdravotní způsobilostí. Občan získá díky spojení navrženého zákona o soukromých bezpečnostních činnostech a nového občanského zákoníku, trestního zákoníku, trestního řádu atd. efektivní nástroj k obraně svých oprávněných zájmů – majetkových, osobnostních, ochrany života a zdraví, … Nástroj, který může posílit jejich postavení v rámci občanskoprávních, zaměstnaneckých, trestních sporů. Zároveň zákon stanovuje pravidla, která mají zamezit (a jsou vymahatelná) možným střetům zájmů při činnostech subjektů soukromé bezpečnosti. Zákon vznikal od roku 2009 ve...